Debata v Českém rozhlase: Grygar, Bača, Sedláčková - 3 

Veronika Sedláčková - Otázka 2: "Jak tedy podle Vás vypadá země?"

Moje doplněná odpověď: 

Můžeme se bavit o nějaké teorii, jak země vypadá, nebo můžeme provést nějaké experimenty, které nás dovedou co nejvíce k pravdě a odhalí stávající lži. Pro mne (a pro většinu flat eartherů) je zatím přijatelná teorie, že země je placatá. Tato plocha má svůj střed - Severní, magnetický pól, nad kterým je Polárka - ke kterému směřují střelky kompasů a buzol - a malé Slunce a Měsíc opisují kružnice okolo tohoto středu ve výšce několika tisíc km a průměru několika desítek km. Jelikož se Slunce, dodávající teplo a světlo, pohybuje mezi dvěma kružnicemi - obratníkem Raka a obratníkem Kozoroha - světlo a teplo dosáhne jen po určitou vzdálenost vnějšího kruhového okraje, který nazýváme Antarktida. Zatímco na kraji Antarktidy je okolo -40 až -50, trochu dále je už -80 až -90 stupňů. Na Antarktidě není žádný polární den ani polární noc (na rozdíl od středu plochy - Arktidy), kdy by bylo 24 hod světlo nebo 24 hod naprostá tma. To dosvědčuje interview s Angličanem, který tam v letech 2003-2005 pracoval.

 

Pro představu jeden model placaté země. Berte v úvahu, že je to jen model.
Bílý okraj je Antarktida, co je dále, nevíme. Expedice jsou šíleně drahé a dostanou se jen na okraj.

 

Hodně nováčků si zpočátku myslí, že se jedná o nějaký disk letící vesmírem. Tomu já v žádném případě nevěřím. Nikdo z nás zatím neví, kam plocha až sahá nebo jestli není nekonečná. A fantazírovat je zbytečné. Je třeba se držet faktů, jak jen to je možné. Pro zbytek platí slovo "nevím". A faktem číslo jedna je, že neexistuje zakřivení země, zakřivení zeměkoule se v žádném pokuse a měření neprokázalo. Neprokázala se ani rotace zeměkoule. Pokud by tomu tak bylo, už by toto hnutí neexistovalo. Taktéž charakter vody je udržovat neustále rovnou hladinu. Hodně experimentů to prokázalo na velké vzdálenosti. Ať už je to v hrnci, v přehradě nebo v moři - vodní hladina je rovná a horizont ukazuje rovnou přímku na obzoru a ve výšce zraku.

 

Většina flat eartherů odpovídá, že neví, jak vypadá naše země. Nevím to ani já a vůbec to nevadí. Lepší nevědět, než si vytvářet fantazie, které jsou pak mylné. Naše země může klidně vypadat jako mapa, která se našla v japonském klášteře a je údajně stará tisíc let. Ale to už si těžko ověříme. 

 

 

Nezbývá nám, než se neustále učit a poznávat nové věci, ale je nás hodně, takže to jde vpřed. Důležité je neoddělit výpočty od skutečných experimentů. Opravdová věda je založena především na experimentech a měřeních, pseudověda vymýšlí nové a nové teorie. Čím je nás více, tím více experimentů a skutečných údajů můžeme získat a spojit z toho pravdivou mozaiku o naší zemi. Ale je to běh na dlouhou trať. 

 

Pokračování zde